Klára | 15. 10. 2023

Dno akvária: Co byste měli vědět

Jak jsme již předeslali v našem úvodním článku, výběr dna není nic zanedbatelného. Je potřeba řídit se několika pravidly, ale zároveň to není nic, čeho by se člověk musel obávat. A s tímto návodem se vám pokusíme udělat výběr ještě jednodušším.

Stavba dna

Pro základ akvarijního dna je možné použít takzvaný zásobní substrát, nebo jiné pomocníky pro zaběhnutí akvária. Zásobní substrát je sypká složka obsahující živiny, které z něj mohou rostliny čerpat přes kořeny. Substrátu se obvykle dávají 2–4 cm. Většinou obsahuje vláknitou rašelinu a další zásobní živiny. Na substrát se dává další vrstva, v podobě obyčejného křemičitého štěrku, jílových substrátů a podobně. V případě, že nepoužíváme zásobní substrát, tyto sypké složky se dávají rovnou na dno akvária. Možností je spousta, je dobré si však uvědomit, že každé dno má své přednosti, a naopak své nevýhody. (Musím se sama přiznat, že v době, kdy jsem začínala jsem akorát tak šla do obchodu s akvaristickými potřebami a vybrala štěrk, který se mi líbil, sice jsem u sebe měla dlouholetého akvaristu, ten však s nějakým sofistikovanějším řešením výběru dna neměl zkušenosti. Takže zkontroloval akorát tak základní kritéria, já štěrk proprala a vložila do akvária. K tomu propírání – je dobré to udělat před vložením štěrku. Jednoduše se písek dá do kbelíku, či jiné nádoby a následně ho prolíváme a pereme ve vodě, dokud z něj neodtéká pouze čirá voda Teď zpětně se na své počiny ohledně výběru podloží dívám celkem kriticky, ale akvárium krásně běží, takže nevidím důvod to předělávat.)

Množství

Když jsem se ptala onoho zkušeného akvaristy ohledně množství podloží do akvária, řekl mi „To trefíš vod voka“. Celkem neuspokojivá odpověď nemyslíte? No nevadí. Dovolila jsem si sestavit jednoduchý vzorec, který nám pomůže množství štěrku vypočítat. Dno by se mělo směrem k zadní stěně akvária zvyšovat, takže ze začátku si vypočítáme průměrnou výšku podkladu. Např. pokud chceme mít vpředu 5 centimetrů a vzadu šest centimetrů, oba údaje sečteme a vydělíme dvěma. V našem případě nám vyjde (3+6=9/2=4,5). Následně tuto hodnotu vynásobíme podstavou, kterou získáme vynásobením délky a šířky dna akvária např. 80*30. Což znamená, že nám vyjde 9450 cm³. Což je cca 9 a půl litru písku, což je 15,2 kg.

Vápník

Jedna z nejdůležitějších vlastností dna je, aby neobsahoval vápník. Kalcium má totiž tu vlastnost, že ovlivňuje stav pH (kyselost vody). Obsah vápníků zkontrolujeme tzv. octovým testem, štěrk polejeme octem a pokud začne šumět, znamená to, že není vhodný. Pochybuji, že v momentě, kdybyste přišli do obchodu a začali kolem sebe cákat ocet by na vás koukali jako na normální osobu, takže je lepší se domluvit s personálem, případně pořádně pročíst obal.

Vnější vlastnosti

Co se týče zrnitosti akvária, záleží už na preferencích, nejvhodnější je však 2-5 mm. Při výběru dna je ještě dobré zkontrolovat, zda nemá nějaké příliš ostré hrany o které by se mohli poranit živočichové držící se u dna. Barva akvária je čistě na preferencích. Opět zmíním názor většiny akvaristického světa, který spočívá v přírodních dnech. Hnědý, bílý, nebo černý písek vypadá decentně a lépe se hodí k rostlinám.

Údržba

Dno je potřeba jednou za čas odkalit. Jak často a jak důkladně je opět na akvaristovi a záleží to i na akváriu. Odkaluje se pomocí odkalovače a to tak, že odkalovačem nasajeme část dna, vysajeme z nich odpad a opatrně ho necháme „spadnout“ zpět. Byť dno čistíme, snažíme se v něm moc nerochat abychom nenarušili rovnováhu akvária.